Košík
0
0 Kč
Živá přednáška: Obojživelníci - svět
Mistři adaptací na pokraji vyhynutí. Obojživelníci jsou jednou z nejzajímavějších skupin živočichů, kteří v sobě spojují vlastnosti, které je činí unikátními nejen v přírodě, ale i v očích vědců. Tito tvorečkové mají schopnost žít na souši i ve vodě, což jim umožňuje rozvinout fascinující adaptace, které jsou klíčové pro jejich přežití v proměnlivých podmínkách. Ačkoliv jsou obojživelníci skuteční mistři přizpůsobení se, čelí dnes bezprecedentní hrozbě vyhynutí. Ztráta biotopů, znečištění a změny klimatu se podepisují na jejich populacích po celém světě. Jejich záchranné chovy a potřeba dozvědět se o jejich životě a chovu je středem většího a většího zájmu.
Axolotl mexický: Mistr regenerace
Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) je známý svou neuvěřitelnou schopností regenerovat ztracené části těla, a to včetně srdce, mozku a končetin. Axolotl je fascinující také tím, že je schopný se rozmnožovat ve fázi larvy. Díky schopnosti regenerace je objektem výzkumu v oblasti regenerativní medicíny. Mimo to se jedná o fascinující příklad toho, jak adaptace mohou vést k vědeckému pokroku. Bohužel, znečištění vody a ztráta přirozených habitatů ohrožují jeho přežití v přírodních vodách, což činí jeho ochranu v přírodě prioritní.
Čolek velký: Bioindikátor zdraví přírody
Čolek velký (Triturus cristatus) je jeden z nejvíce ohrožených obojživelníků v České republice. Tento druh je nejen fascinujícím příkladem adaptace na život ve vodě i na souši, ale zároveň je i důležitým bioindikátorem kvality a čistoty našich vodních ekosystémů. Čolek velký žijící maximálně do 700 m.n.m., tedy často v nechráněné krajině čelí mnoha hrozbám, přičemž ztráta přírodních biotopů je pro něj jednou z největších. Naštěstí se jeho populace v některých oblastech stabilizují díky přírodně budovaným a správně udržovaným přírodním koupalištím, které poskytují ideální podmínky pro jeho rozmnožování.
Rosnice siná: Odolná, přesto je pro ni dnešní svět velká výzva
Australská rosnice siná (Litoria caerulea) je jednou z nejznámějších australských žab – a to nejen díky svému klidnému "úsměvnému" výrazu. Dokázala se přizpůsobit životu v nejrůznějších podmínkách, od deštných pralesů až po městské zahrady a koupelny, kde ji místní obyvatelé často nacházejí. Stejně jako ostatní obojživelníci dýchá i kůží, což jí pomáhá zvládat pobyt ve vlhkém prostředí nebo v nádržích s nižším obsahem kyslíku. Navíc umí přečkat suchá období ukrytá ve vlhčích úkrytech a při nedostatku vody omezit aktivitu. Díky těmto schopnostem patří k velmi odolným žabám, přesto i ona čelí hrozbám, především ničení mokřadů a šíření chytridiomykózy – houbového onemocnění, které ohrožuje žabí populace po celém světě.
Listovnice červenooká: Rychlá a tajemná
Listovnice červenooká (Agalichnis callidryas), miss ve světě obojživelníků, zaujme predátora především svýma výraznýma červenýma očima. Tento rychlý únikový mechanismus – zaujmout pozornost predátora a poté zmizet při rychlém skoku – je jedním z mnoha příkladů adaptivního chování v přírodě. I když není tak jedovatá, jak by se mohlo zdát, její unikátní způsob úniku je dokonalým příkladem toho, jak obojživelníci využívají své přirozené schopnosti k přežití.
Ropucha obrovská: Obrana jedovatou kůží
Ropucha obrovská (Rhinella marina) dorůstá až 25 cm a může vážit přes 1 kilogram, takže patří k největším žábám na světě. Samice dokáže naklást až 30 000 vajíček najednou. V Austrálii se z ní stal invazní druh, který vážně ohrožuje místní živočichy. Za očima má velké jedové žlázy, jejichž toxin může usmrtit psa i varana. Její zavlečení je dnes učebnicovým příkladem toho, jak dobře míněný pokus o biologickou kontrolu může skončit ekologickou katastrofou.
Pralesnička azurová: Krásná a smrtelně jedovatá
Pralesnička azurová (Dendrobates azureus) je jedním z nejvýraznějších příkladů varovné strategie v přírodě. Neobvykle modré a jasné zbarvení slouží jako varování před její silně jedovatou kůží, která je plná alkaloidů schopných otrávit predátory. Tento druh žáby, žijící v deštných pralesech, ukazuje, jak mohou toxiny sloužit k ochraně proti predátorům, což ji činí nejen fascinujícím, ale i nebezpečným tvorem.
Ochrana obojživelníků je klíčová nejen pro udržení jejich biodiverzity, ale i pro zachování zdraví našich ekosystémů. Každý z těchto druhů nám ukazuje, jak důležité je pečovat o naše přírodní bohatství a chránit tyto fascinující tvory pro budoucí generace, nejen jako exponáty v zoo, protože u mnoha druhů chov ani není možný. Především je třeba chránit jejich prostředí, které je i oázou pro mnoho jiných druhů. Kde je voda, tam je života nejvíce. Vzdělávání a osvěta je jednou z nejdůležitějších složek ochrany.